Bílá kniha Portu

Popis naší investiční metodiky

1. Úvod

Portu je zde od toho, aby pomohlo nakládat lidem s jejich penězi. Jednoduchým, automatizovaným způsobem umožňuje klientům zhodnotit své peníze na kapitálových trzích využitím dlouhodobé hybridní investiční strategie. Tato Bílá kniha Portu shrnuje použité postupy a metody v následujících oblastech:

  • Vyhodnocení klientského profilu a doporučení vhodného portfolia
  • Investiční strategie Portu a výběr instrumentů
  • Skladba klientských portfolií
  • Následná správa klientských portfolií

Kromě této Bílé knihy publikuje Portu sérii edukativních článků na svém blogu, ve kterých se jednotlivým tématům dále věnuje, populárně-naučnou formou je představuje široké veřejnosti a doplňuje další poznatky a aktuální informace.

Portu poskytuje služby online správy majetku na základě Smlouvy o obhospodařování portfolia. Provozovatelem Portu a správcem majetku klientů je WOOD & Company Financial Services a.s., společnost regulovaná a dohlížená Českou národní bankou, britskou FSA a dalšími institucemi.

2. Základní principy investování s Portu – balancovaná portfolia

Základním principem Portu je hybridní přístup k investování. Investiční myšlenka Portu je založena na pasivním přístupu, ale za ryze pasivní formu nelze Portu považovat. Nad rámec klasického pasivního přístupu, který je ve své podstatě založený na investování do široce diverzifikovaného portfolia nízkonákladových instrumentů a následného dlouhodobého držení bez provádění jakýchkoliv změn či úprav, zapojuje Portu do správy portfolií lidský faktor – tým portfolio manažerů, jejichž úkolem je na strategické úrovni rozhodovat o podobě portfolií a vyhodnocovat, zda současné tržní trendy a situace nevyžadují jejich úpravu.

Zapojení lidského faktoru vnímáme v Portu jako zcela zásadní a žádoucí – a to především kvůli aktuální tržní situaci, která je mnohdy v přímém kontrastu k teoretickým předpokladům a poznatkům, na nichž je moderní investiční teorie postavena. Současně je Portu služba umožňující českým korunovým investorům investovat na zahraničních trzích, což s sebou nese jistá rizika – například měnová. Úskalí, při kterých bychom se neradi spoléhali jen na pasivní investiční formu, vidíme několik. Proto věříme, že přítomnost týmu investičních expertů v celém investičním procesu a jejich dozor nad portfolii přinese pro koncového investora samá pozitiva.

Portu však u svých balancovaných portfolií nikdy nebude s klientskými penězi spekulovat či provádět krátkodobé změny (nákupy a prodeje) v portfoliích. Věříme, že z dlouhodobého úhlu pohledu je efektivnější balancované investování bez snahy aktivně portfolia řídit (například formou vybírání jednotlivých titulů – tzv. stockpicking). Podle mnohých výzkumů (Bogle, 2009; Malkiel 2012) se aktivním portfolio manažerům v delším období nedaří dosahovat lepších výsledků než index, se kterým se porovnávají. Takovým indexem je často například index S&P 500, který je brán i jako věrohodný obraz vývoje celého amerického akciového trhu. Nižší výkonnost může být dána nejen špatně zvolenou investiční strategií aktivního manažera, přílišným riskováním, špatným načasováním, ale i samotnou mechanikou aktivní správy, tedy tím, že je třeba činit mnoho obchodů, jejichž náklady snižují výnos portfolia.

Mezi další základní principy Portu patří individualizace portfolií. Záleží nám na tom, abychom každému klientovi nabídli takovou investici, která nejlépe odpovídá jeho rizikovému profilu – tedy schopnosti nést riziko a rizikovému apetitu. Klientovi je nejprve na základě investičního dotazníku vyhodnocen jeho profil z několika různých aspektů. Na základě těchto zjištění je mu doporučena určitá míra rizika. V rámci daného rizika následně sestavujeme portfolia tak, abychom se co nejvíce přiblížili efektivní hranici portfolií. Tedy tvoříme taková portfolia, která při dané míře rizika mají největší očekávaný výnos.

Navíc klademe velký důraz na volbu kvalitních instrumentů. Vybíráme takové investiční instrumenty, které jsou emitované společnostmi s dobrou reputací, jsou nízkonákladové a mají co nejvyšší likviditu, tedy možnost jejich prodeje a nákupu (ať už zpět vydavateli či na burze).

Obchodování na účet klienta provádí Portu za nejlepších možných podmínek v rámci pravidel a politiky Best Execution Policy.

Zavazujeme se také k tomu, že Portu nebude přijímat žádné provize a pobídky od vydavatelů investičních instrumentů za to, že jejich cenné papíry zařadíme do klientských portfolií. A pokud přijme jakoukoliv pobídku, tak ji vždy připíše v plné výši na účet klienta. Stejně tak je tomu s přijatými úroky, dividendami a dalšími platbami souvisejícími s portfoliem klienta.

3. Vyhodnocení rizikového profilu klienta

Portu sestavuje široké pole portfolií – vhodné pro různé investory a situace. Vyhodnocení individuálního investičního profilu pomůže Portu zajistit výběr toho nejvhodnějšího portfolia na základě investičních cílů, finanční situace i preferencí individuálního klienta. Správná alokace aktiv přispívá k tomu, aby investor dosáhl svých investičních cílů.

3.1. Investiční dotazník

Účelem investičního dotazníku je detailně porozumět všem aspektům profilu klienta. Nad rámec legislativních požadavků je v dotazníku zařazena komplexní série behaviorálních otázek zkoumající z různých stránek postoj klienta ve vztahu k riziku. Tyto otázky, jež stojí stranou pozornosti mnohých tradičních investičních dotazníků, mají však důležitý vliv na volbu doporučeného portfolia.

Investiční dotazník zkoumá profil klienta ve třech základních oblastech – riziková kapacita, rizikový apetit a časový horizont.

3.1.1. Riziková kapacita

Riziková kapacita klienta je vyhodnocena zejména na základě informací ohledně jeho finanční situace (příjmu, bohatství atd.), znalostech v oblasti investování a praktických zkušenostech s investováním. Tyto informace mohou být obecně získány položením objektivních dotazů ohledně finanční a znalostní situace klienta. Klient například vyplní, jaká je výše jeho příjmů či jaké investice v minulosti prováděl.

3.1.2. Rizikový apetit

Klientský rizikový apetit nám poskytuje informaci ohledně míry volatility portfolia, která je pro klienta přijatelná a kterou chce nést za účelem zhodnocení portfolia. Detaily ohledně rizikového apetitu mohou být získány položením dotazů týkajících se vnímání rizika jako takového a chování v určitých situacích. Klient je tak například dotázán, jak by se zachoval v případě významného propadu hodnoty portfolia. Na základě vyhodnocení rizikového apetitu jsou klienti zařazeni do jedné z pěti risk apetit skupin (A-E):

  • Skupina A – lidé, kteří nechtějí vůbec riskovat, jsou silně rizikově averzní a jediným jejich cílem je ochrana prostředků.
  • Skupina B – lidé, jejichž prioritou je minimalizace rizika, ale chtějí své prostředky mírně zhodnotit.
  • Skupina C – lidé, kteří chtějí nést přiměřené riziko a dosahovat odpovídajícímu výnosu. Nejsou ani příliš rizikově averzní ale ani nevykazují velký sklon k riziku.
  • Skupina D – lidé, kteří cílí na potenciálně vyšší výnos i za cenu zvýšeného rizika. Jsou si vědomi možných krátkodobých propadů a jsou připraveni krátkodobé ztráty nést.
  • Skupina E – lidé, kteří vyhledávají velmi výrazné zhodnocení a jsou ochotni velmi riskovat.

3.1.3. Časový horizont

Časový horizont klient explicitně deklaruje při vyplňování investičního dotazníku jako dobu, za jakou plánuje investované peníze vybrat zpět. Obecně platí, že čím delší čas, tím si může klient dovolit investovat do agresivnějších portfolií a naopak.

3.2. Výběr otázek pro investiční dotazník

Otázky zařazené do dotazníku byly vybrány podle následujících kritérií:

  1. Zajistit, že získané informace budou dostatečné k identifikaci nejoptimálnějšího portfolia pro každého klienta.
  2. Zajistit, že získané informace budou dostatečné pro účely splnění všech legislativních požadavků, kterým investování v České republice podléhá.
  3. Limitovat počet otázek, aby byla udržena jednoduchost a uživatelská přívětivost.
  4. Použít jednoduché a přímočaré formulace otázek, aby nebyla potřeba žádná asistence při vyplňování a klient všemu jasně rozuměl.
  5. Zajistit, že odpovědi budou konzistentní v průběhu vyplňování dotazníku. Kontrolní mechanismy varují klienta, pokud se jeho odpovědi navzájem neshodují či si odporují.
  6. Možnostmi odpovědí pokrýt všechny možnosti, které by u klienta mohly nastat.

3.3. Validace odpovědí

S klienty se snažíme vybrat nejvhodnější portfolio odpovídající přesně jejich situaci, a proto klademe velký důraz na správné vyplnění dotazníku. Jsme si vědomi toho, že i jedna nekonzistentní odpověď může skladbu portfolia znatelně ovlivnit. Součástí dotazníku jsou tak i kontrolní dotazy testující konzistentnost klientských odpovědí. Mechanismus může jednak vyzvat klienta k přehodnocení odpovědí, ale i iniciovat potřebu klienta nás kontaktovat například telefonicky za účelem prodiskutování jednotlivých odpovědí. Klient však nikdy nebude, ani prostřednictvím mechanismu ani telefonicky, z naší strany naváděn k tomu, aby odpovídal vědomě nesprávně.

3.4. Hodnocení odpovědí a metodika výpočtu skóre

Výstupem investičního dotazníku je dvojí ohodnocení klienta – z pohledu rizikové kapacity a rizikového apetitu – a informace o časovém horizontu investice. Každému klientovi je na základě jeho odpovědí určena riziková kapacita a skupina rizikového apetitu.

Tyto výsledky jsou stanoveny na základě přiřazení vážených bodových hodnot jednotlivým odpovědím v dotazníku. Za každou odpověď v jednotlivých částech se klientovi připočte či odečte určitá bodová hodnota. Odpovědím, které implikují vyšší rizikovou kapacitu či vyšší rizikový apetit, je přiřazeno ekvivalentně vyšší bodové ohodnocení a naopak.

3.5. Metodika vyhodnocení doporučeného portfolia

Každému klientovi je na základě výsledků investičního dotazníku jednak vybráno doporučené portfolio a současně je mu umožněno – v rámci předem stanovených limitů (vhodnost) – provést mírné změny vybraného portfolia podle osobních preferencí. Při stanovování doporučeného portfolia jsou zohledněny výsledky klienta ve všech třech oblastech (riziková kapacita, rizikový apetit, časový horizont). Za účelem zamezení manipulace výsledku Portu nezveřejňuje přesné bodové ohodnocení odpovědí, jejich váhu, ani konkrétní algoritmus výpočtu doporučení.

Limity, ve kterých může klient provádět změny, jsou determinovány především na základě vyhodnocení rizikové kapacity – tu vnímáme jako kritickou pro umožnění klientům investovat do agresivnějších portfolií. Není přípustné, aby například nezkušený investor mohl jen díky dlouhému investičnímu horizontu a vysokému sklonu k riziku investovat i do velmi agresivních portfolií.

Obecně pak platí, že klient vždy může své portfolio neomezeně upravovat směrem ke konzervativnějšímu (méně rizikovému). Úprava doporučeného portfolia na více agresivní je umožněna jen v určité omezené míře. V určitých případech nemusí být klientovi (na základě jeho rizikové kapacity) změna k agresivnějšímu portfoliu vůbec umožněna.

Dotazník a jeho vyhodnocení jsou navrženy tak, aby klientovi byla po vyplnění zobrazena všechna portfolia, která jsou pro něj vhodná. Doporučené portfolio je jen jedním z těchto portfolií – to, které podle údajů v dotazníku považujeme za nejoptimálnější. Každého klienta ovšem determinuje mnoho faktorů a žádný dotazník je nedokáže zachytit všechny. Proto je klientovi většinou ponechána omezená možnost volby portfolia; vždy však v rámci vhodných portfolií. Důležitost drobných změn z vůle klienta vnímáme zejména proto, že škála portfolií Portu je velice široká (násobně širší než tradiční tří- až čtyřstupňová) a test vhodnosti dokáže obvykle splnit hned několik z nich.

4. Klientská portfolia – investiční metodika

Klientská portfolia jsou primárně investována do dvou hlavních tříd finančních aktiv, kterými jsou akcie a dluhopisy. Malou část portfolií může představovat také Investice do ostatních tříd finančních aktiv, jako jsou například komodity. O zařazení dalších tříd aktiv rozhoduje tým portfolio manažerů a každou plánovanou změnu skladby portfolií Portu dopředu ohlásí na webových stránkách. Všechna portfolia obsahují také hotovostní složku, jejíž rolí je zajistit nezbytnou likviditu v rámci denních operací a slouží též k udržování stanoveného poměru mezi akciovou a dluhopisovou složkou pro každý rizikový profil.

4.1. Alokační rozložení jednotlivých portfolií

Na základě ekonomické teorie a historických statistik lze říci, že s růstem očekávaného výnosu portfolia roste i jeho riziko. Platí i opačná relace, tj. při snížení podstupovaného rizika portfolia klesá i jeho očekávaný výnos. Nejrizikovější složka portfolia je zastoupena akciemi, které se v porovnání s dluhopisovými instrumenty vyznačují výrazně vyšším očekávaným výnosem, avšak za cenu vyšší podstoupené volatility. Dluhopisy jsou tradičně vnímány jako konzervativní třída aktiv se stabilně nabíhajícím úrokovým výnosem, jehož výše do splatnosti je ovlivňována zejména kreditním rizikem emitenta a aktuálními úrokovými sazbami. I dluhopisy však nesou tržní riziko, spojené s rizikem změny úrokových sazeb a s kreditním rizikem emitenta.

V rámci balancovaných portfolií, investujících především do akcií a dluhopisů, se projevuje příznivý efekt statisticky převažující negativní korelace výnosů těchto dvou hlavních tříd aktiv. Rizikový profil konkrétního portfolia je dán poměrem jednotlivých tříd finančních aktiv – primárně poměrem akcií a dluhopisů. Podíl rizikovější – akciové – složky mezi jednotlivými rizikovými profily roste lineárně. na úkor složky konzervativnější – dluhopisové.

4.2. Investiční nástroje

Při výběru typu investičních nástrojů dbá Portu na to, aby byly peníze klientů zainvestovány s co nejnižšími náklady, aby byla zajištěna dostatečná likvidita jejich portfolia a současně dosažena expozice klienta na požadované sektory a trhy. Takové požadavky nejlépe naplňují instrumenty zvané Exchange Traded Funds (ETF’s), které byly proto vybrány jako primární investiční prostředek. Pokud z důvodu neexistence či nevhodnosti ETF nelze dosáhnout požadované expozice skrze ETF’s, může být expozice dosažena skrze vhodný podílový fond.

4.2.1. ETF‘s

Portu investuje především skrze Exchange Traded Funds (ETF’s). ETF’s jsou burzovně obchodované fondy, které se snaží co nejpřesněji kopírovat vývoj podkladového aktiva – indexu, komodity, dluhopisu nebo skupiny aktiv. ETF je typ fondu, který přímo vlastní daná podkladová aktiva (akcie, dluhopisy, deriváty, cizí měny atd.) a na rozdíl od podílových fondů vydává své akcie. Majitel akcií (ETF’s) pak tedy vlastní podkladová aktiva nepřímo.

Využívání ETF’s má své výhody především v jejich nízkonákladovosti a schopnosti diverzifikovat celé klientské portfolio. ETF’s dávají expozici na konkrétní trh (akcie či dluhopisy pro daný region či sektor) a jsou tak samy o sobě široce diverzifikovaným instrumentem, který dává expozici na celou řadu koncových emitentů.

Při výběru jednotlivých ETF, zařazených do portfolia, zohledňujeme zejména následující faktory:

  • likvidita na finančních trzích – usilujeme o zařazení takových ETF, jejichž likvidita na burzách, reprezentovaná průměrným objemem denních obchodů, je vysoká. S vysokou likviditou souvisí nižší transakční náklady za obchod (spread kotací je nižší), tj. maximalizace výnosu pro klienta,
  • vnitřní nákladovost ETF – za jednotlivými ETF stojí konkrétní emitent, který si účtuje poplatky za provoz tohoto ETF. Obecně jsou tyto poplatky nízké, avšak preferujeme taková ETF, jejichž vnitřní nákladovost je minimální,
  • reputace emitenta ETF – zohledňujeme též to, kdo je emitentem konkrétního ETF,
  • měnová struktura podkladových aktiv (akcií, dluhopisů) – důvodem je možnost transparentního zajištění měnového rizika do české koruny.

Existuje-li na konkrétní typ aktiva (region, druh expozice atd.) více ETF‘s od různých emitentů, finální volba konkrétního ETF je výsledkem optimalizace výše uvedených faktorů.

4.2.2. Podílové fondy

V případě, kdy není možné požadované expozice na konkrétní trh nebo aktivum dosáhnout skrze ETF’s – ať už z důvodu jejich neexistence či nesplnění některých z požadovaných kritérii – provádí Portu investice skrze podílový fond. Při výběru jednotlivých fondů využívá Portu stejných kritérií jako pro volbu ETF’s.

4.3. Třídy a podtřídy aktiv

Portu sestavuje klientská portfolia z několika tříd aktiv – primárně však z akcií a dluhopisů. Každá třída se dále dělí na podtřídy, které reprezentují konkrétní sektor či oblast a vykazují rozdílné charakteristiky. Napříč rostoucím rizikovým stupněm portfolií se mění zastoupení jednotlivých jeho složek (tříd aktiv) a současně s tím i zastoupení jednotlivých podtříd. Každá podtřída je pak v portfoliu zastoupena alespoň jedním investičním nástrojem (ETF) tak, aby bylo dosaženo požadované expozice.

4.3.1. Akciová složka

Cílem akciové složky balancovaných portfolií je dosáhnout široce diverzifikované globální expozice na akciové trhy. Cílem není přímo kopírovat určitý akciový index, avšak alokace akciové složky je koncipována tak, aby přibližně odpovídala významu hlavních regionů na globálních akciových trzích.

Největší zastoupení tak má akciový trh USA, reprezentovaný S&P 500 indexem, vytvářejícímu expozici na 500 amerických společností s velkou tržní kapitalizací. V Evropě jsou akcie reprezentovány Euro Stoxx 50 indexem, zastupujícím největší společnosti Eurozóny. Třetí největší zastoupení má Japonsko, reprezentované indexem MSCI Japan. Portfolio pak doplňují rozvíjející se trhy, reprezentované FTSE Emerging Markets indexem. Výsledkem tak je opravdu široce diverzifikované akciové portfolio dávající expozici na rozhodující část globálního akciového trhu.

Americké akcie

Spojené státy americké reprezentují největší ekonomiku světa a současně největší a nejvíce rozvinutý akciový trh. Přestože americká ekonomika prošla v letech 2008-2009 silnou krizí a do budoucna se očekává, že se tempo růstu amerických akcií v porovnání s historickou výnosností zpomalí, představuje americký trh jeden z nejhouževnatějších a nejaktivnějších trhů světa, který je tažen kupředu pozoruhodným inovačním potenciálem místních společností.

Evropské akcie vyspělých zemí

Díky naší poloze je nám Evropa velmi blízká. Zároveň patří mezi hlavní ekonomické regiony světa. Také díky vlastní měně, poskytuje velmi dobrý kontrast k ostatním titulům. Dlouhodobě mají evropské akcie velký potenciál k růstu. Tím, že na rozdíl od amerických akcií se evropské akcie nachází napříč jednotlivými státy, poskytují větší míru interní diverzifikace.

Asijské akcie vyspělých zemí

Asie nepochybně patří, a vždy patřila, mezi velké hráče na světové scéně. I v dnešní době ji řadíme mezi technologicky vyspělý region a reprezentuje značnou část světové ekonomiky. Nejvýznamnějším hráčem tohoto regionu je Japonsko, které i přes mnoho ekonomických potíží v posledních desetiletích představuje silný potenciál.

Celosvětové akcie rozvíjejících se trhů

Akcie rozvíjejících se trhů umožňují investovat do firem působících na rozvíjejících se trzích. Tyto trhy se vyznačují vysokým výnosem, avšak také vyšším rizikem. Mezi tyto země patří mimo jiné i Česká republika. Největší zastoupení ale v tomto sektoru mají Čína, Taiwan, Indie, či Rusko. Státy, které zahrnujeme mezi rozvojové trhy, tvoří nyní polovinu světového HDP a s jejich vývojem se očekává významný celkový růst.

4.3.2. Dluhopisová složka

Podobně jako v případě akcií má i dluhopisová složka cíl dosáhnout široké, globální diverzifikace portfolia s cílem minimalizovat jedinečné riziko koncových emitentů dluhopisů. Toho je dosaženo jak investicemi do dluhopisových ETF, tak do diverzifikovaného dluhopisového fondu, který (na rozdíl od dluhopisových ETF’s) dává i žádoucí expozici na české emitenty dluhopisů v CZK. V případě dluhopisových ETF jsou zastoupeny regiony USA, Evropy a globálních rozvíjejících se trhů. Z pohledu relativní váhy vybraných regionů převažují v alokaci dluhopisové složky portfolia dluhopisy emitentů z USA, což je dáno velikostí tamní ekonomiky a celkovou hloubkou amerického dluhopisového trhu. Na rozdíl od akciové složky není v případě dluhopisů zastoupeno Japonsko. Důvodem jsou dlouhodobě jedny z nejnižších výnosů do splatnosti, které japonské dluhopisy mají – jejich reálný přínos do výkonnosti portfolia by tak byl velmi malý. S podobnou argumentací pak přistupujeme k alokaci na dluhopisových trzích USA a Evropy, kde z důvodu nízkých výnosů do splatnosti neinvestujeme do nejbezpečnějších státních dluhopisů ani v Evropě, ani v USA. Na těchto trzích však investujeme jak do korporátních dluhopisů s investičním stupněm, tak (v případě USA) do dluhopisů s vysokým výnosem (tzv. High-yield dluhopisů). Dluhopisová složka je potom doplněna expozicí na globální rozvíjející se trhy, která představuje široce diverzifikovanou expozici zejména na státní dluhopisy zemí, spadajících do kategorie rozvíjejících se trhů, denominovaných v USD.

Evropské korporátní dluhopisy investičního stupně

Evropské korporátní dluhopisy investičního stupně jsou dluhopisy obchodované v eurech, které vydávají jednotlivé společnosti k financování provozu. Jedná se o dluhopisy s nadprůměrným ratingem, které jsou vhodné k obchodování vzhledem k nízkému riziku nedodržení závazku, ale o to vyšším potenciálem růstu než dluhopisy státní.

Americké korporátní dluhopisy investičního stupně

Americké korporátní dluhopisy investičního stupně jsou dluhopisy obchodované v dolarech, které vydávají jednotlivé společnosti k financování provozu. Jedná se o dluhopisy s nadprůměrným ratingem, které jsou vhodné k obchodování vzhledem k nízkému riziku nedodržení závazku, ale o to vyšším potenciálem růstu než dluhopisy státní.

Americké High Yield dluhopisy

Americké High Yield dluhopisy nabízejí vysoké výnosy, ale existuje zde riziko částečného nebo úplného nesplacení ze strany dlužníka. Jedná se o dluhopisy hodnocené nižším ratingem než dluhopisy investičního stupně.

Dluhopisy z rozvíjejících se trhů

Dluhopisy z rozvíjejících se trhů jsou vydávány vládami s rychle rostoucími ekonomikami. Obecně se těmto dluhopisům přikládá větší rizikovost než dluhopisům vydaným emitenty rozvinutých ekonomik. I z tohoto důvodu nabízejí vyšší zhodnocení. Přestože se v minulosti mnohokrát stalo, že emitenti selhali při splácení svého dluhu, situace v rozvojových ekonomikách se v posledních letech mění – rozvojové ekonomiky se stávají silnější a zdravější a riziko selhání klesá.

České státní a korporátní dluhopisy

Dluhopisy vydané českými emitenty představují zajímavou formu investice pro tuzemské investory především proto, že nákupem dluhopisů denominovaných v korunách nepodléhá investice měnovému riziku. Kromě toho představují tuzemské dluhopisy vhodnou diverzifikační složku se zajímavým výnosovým potenciálem při relativně nízké míře rizika.

4.3.3. Komodity

Komodita je zboží, které má stejnou kvalitu od jakéhokoliv dodavatele. Například auta nejsou komodita, jelikož každé auto má jiné vlastnosti, ale např. ropa či zlato jsou homogenní produkty, které se mohou obchodovat za jednotnou cenu. Dělí se do 4 hlavních kategorií: energie (ropa, zemní plyn), kovy (zlato, měď, stříbro), zemědělské produkty (kukuřice, oves, pšenice), maso a dobytek. Komodity jsou obecně méně likvidní a více volatilní, což je činí více rizikovými. Mnohé komodity (jako například zlato) však představují dobrou formu diverzifikace portfolia, jelikož je vývoj jejich ceny záporně korelovaný s vývojem cen jiných tříd aktiv (například akcií). Komodity nejsou základní součástí klientských portfolií Portu. Je s nimi však počítáno jako s doplňkovou složkou, která může být do některých portfolií zahrnuta, a jejich vývoj je proto pečlivě monitorován.

4.3.4. Hotovost

Malá část klientských portfolií je tvořena hotovostí, což má své opodstatnění. Zaprvé slouží hotovost jako operativní položka, se kterou lze provádět drobné úkony s portfoliem – například rebalanci či strhávání poplatku za správu. Pokud by byla veškerá hotovost zainvestována, bylo by pro tyto úkony vždy potřeba uprodat některé instrumenty z portfolia. Takový prodej by mohl mít daňové dopady. Snaha Portu vždy bude tyto daňové dopady minimalizovat jen na ty opravdu nezbytně nutné.

Zadruhé, část portfolia držena v hotovosti za účelem pokrytí případných ztrát instrumentů měnového zajištění (swapů a forwardů), opět bez nutnosti prodeje ostatních částí portfolia. Hotovost v portfoliu může být použita také jako potřebný kolaterál derivátových obchodů (měnový swap, forward), kterými Portu zajišťuje měnové riziko. Takový kolaterál mohou v určitých případech požadovat protistrany, se kterými Portu derivátové obchody uzavírá.

Dalším důvodem držení hotovosti je snaha minimalizovat transakční náklady – například při připsání dividend a úroků. Vzhledem k povaze instrumentů, které Portu vkládá do klientských portfolií, se může stát, že určitému klientovi bude připsána dividenda v řádu jen několika desítek haléřů, či korun. Okamžitá reinvestice takto malých částek by představovala zvýšené transakční náklady, kterým se Portu chce vyhnout, aby mohlo udržet celkový nízký poplatek za správu. Současně je však nastavena hranice, po jejíž překročení dojde k zainvestování hotovosti tak, aby bylo opět dosaženo optimálního rozložení portfolia.

Investování nově vložených peněz

V případě vložení nových peněz se částka nejprve připočte do hotovostní složky portfolia, odkud je následně zainvestována. K investování dochází rozhodnutím portfolio manažera, zpravidla jednou týdně. Nově vložené peníze od klientů jsou spojovány a klientské pokyny realizovány hromadně, nákupem či prodejem instrumentů ve větších objemech. Jsou tak snižovány transakční náklady spojené s realizací pokynů drobnějšího objemu.

Ne vždy musí dojít k zainvestování celé nově vložené hotovosti, jelikož Portu je nastaveno tak, aby optimalizovalo náklady a zároveň dělalo to, co je pro investora v daný okamžik vzhledem k jeho zvolené investiční strategii nejlepší. Pokud je například vložená částka v porovnání s celkovou velikostí portfolia malá, může investiční algoritmus vyhodnotit, že je lepší celou částku nebo její část ponechat v hotovostní složce. Jedná se například o situace, kdy bude v brzké budoucnosti potřeba pokrýt případné ztráty z měnového zajištění či strhnout poplatky za správu. Okamžitým nákupem a následným opětovným brzkým prodejem by vznikly nejen dodatečné náklady avšak tyto operace by mohli mít i nežádoucí daňové dopady, kterým chce Portu předejít.

5. Rizika

Žádné investování na kapitálových trzích není bez rizika. Existuje riziko, že v případě propadu trhů ztratíte značnou část investovaného majetku. Snahou Portu je vždy v rámci dané míry rizika dosahovat maximálního zisku. Ovšem existují tržní rizika, které Portu kontrolovat nemůže. Krátkodobé nárůsty a propady v cenách aktiv jsou zcela normální. Předchozí vývoj není zárukou vývoje budoucího.

5.1. Jedinečné riziko

Základním principem alokace balancovaných portfolií je jejich široká diverzifikace. Ta znamená, že výsledná expozice portfolia na koncového emitenta (vydavatele) jednotlivé akcie či jednotlivého dluhopisu je malá a takových koncových emitentů je v portfoliu zprostředkovaně zastoupeno velké množství. Je tak minimalizováno jedinečné riziko emitenta, neboť v případě negativních událostí specificky zasahujících konkrétní společnost (špatné hospodářské výsledky atd.) bude vliv poklesu tržní ceny jejích akcií či dluhopisů v kontextu široce diverzifikovaného portfolia minimalizován.

Široké diverzifikace je dosaženo jednak investováním do různých tříd a podtříd finančních aktiv, investováním do různých geografických oblastí, různě vyvinutých trhů, ale i využíváním ETF‘s, které již ze své podstaty představují značnou míru diverzifikace.

5.2. Tržní riziko

Minimalizace jedinečného rizika však neznamená, že portfolia nenesou tržní riziko související s vývojem dluhopisových a akciových trhů. Naopak, široká diverzifikace portfolia si v tomto pojetí klade za cíl přiblížit se vývoji akciových a dluhopisových trhů jako celku. V hybridním investičním modelu Portu, který je založen na fixním alokačním rozložení, je tak vývoj globálního trhu akcií a dluhopisů rozhodujícím faktorem a tržní riziko je rozhodujícím, neoddělitelným aspektem investice. V závislosti na vývoji trhů akcií a dluhopisů tak hodnota portfolia může růst, ale i klesat.

5.3. Měnové riziko

Základní měnou, ve které je měřena výkonnost klientského portfolia, je česká koruna. Vzhledem k absenci vhodných investičních instrumentů typu ETF’s denominovaných v CZK je značná část klientských portfolií alokována do instrumentů denominovaných v EUR a USD. V prostředí plovoucích měnových kurzů pak investice podléhá měnovému riziku zhodnocování domácí měny, které může snižovat celkovou výkonnost portfolia.

Jedním z významných aspektů investiční strategie Portu je proto zajištění měnového rizika (více viz kapitola Zajištění měnového rizika).

6. Správa portfolia

Kromě ohodnocení klientského rizikového profilu a doporučení nejvhodnějšího portfolia zajišťuje Portu i ostatní služby spojené s komplexní správou portfolia. Jedná se především o provedení veškerých nákupů a prodejů na účet klienta, zajištění kurzového rizika, zpracování příchozích dividend a úroků, pravidelný monitoring trhu, vyhodnocování stavu portfolia a jeho rebalanci.

6.1. Obchodování

6.1.1. Best Execution policy

Při obchodování Portu dodržuje přísná pravidla Best execution policy. To především znamená, že vynaloží maximální úsilí k dosažení těch nejlepších cenových i jiných podmínek nákupu a prodeje instrumentů pro klienty.

Při každém obchodu jsou vždy vyhodnoceny následující kritéria:

  • cena
  • náklady
  • rychlost vypořádání
  • kredibilita protistrany
  • objem

Následně je obchod proveden tak, aby klient získal ty nejlepší podmínky vzhledem k zmíněným kritériím.

6.1.2. Netting

Snahou Portu je minimalizovat transakční náklady, které vznikají při obchodování instrumentů na burze. Minimalizace je možné dosáhnout párováním prodejních a nákupních pokynů stejného instrumentu (nettingem) mezi jednotlivými klienty (například pokud jeden klient investuje a jiný vybírá peníze, či mění strukturu portfolia). Netting musí být vždy prováděn tak, aby došlo v rámci Best execution policy k dosažení nejlepších podmínek nákupu/prodeje pro každého klienta. Instrumenty v případě nettingu budou oceněny aktuální tržní cenou, přestože k jejich reálnému zobchodování nedojde na burze. Pokud by pro jakéhokoliv klienta Portu dokázalo zajistit lepší podmínky nákupu a prodeje na burze, k nettingu nedojde.

6.2. Zajištění měnového rizika (hedging)

Tím, že jsou portfolia globálně diverzifikována do instrumentů v různých měnách, jsou vystavena měnovému riziku. Potřeba zajištovat měnové riziko je z obecného hlediska silně odvislá od tržní situace a aktuálních kurzových trendů. V obdobích velké očekávané volatility měnových kurzů hrozí, že výnosy z podkladových aktiv portfolia budou po přepočtu do české koruny degradovány o případnou kurzovou ztrátu. Z tohoto důvodu Portu primárně přistupuje k zajištění klientských portfolií proti kurzovým rizikům. Nastane-li však méně volatilní období či dojde-li k opětovnému zavedení kurzového závazku centrální banky držet kurz koruny poblíž určité hladiny vůči euru nebo jiné měně, může Portu od provádění zajišťovacích operací upustit. Vždy budou uvažovány očekávané přínosy a náklady hedgingu pro koncového klienta, dle nichž bude o zajišťování a jeho rozsahu rozhodováno. Konkrétní rozsah zajištění, stanoví portfolio manažer na základě náklado-výnosového porovnání i analýz a predikcí očekávaného vývoje české koruny.

V období zvýšené volatility je situace následující: pokud by Portu měnové riziko nezajišťovalo, významným faktorem ovlivňujícím výkonnost portfolia by se mohl stát vývoj české koruny proti hlavním cizím měnám. Riziko negativního vlivu oslabení cizích měn na výslednou výkonnost portfolia v české koruně by pak bylo, zejména v případě cizoměnových dluhopisových ETF’s, nepřiměřeně vysoké. Z toho důvodu dojde k zajištění rozhodující části klientských portfolií do CZK. Portfolio tak ponese náklady spojené se zajišťujícími obchody na devizových trzích, minimalizuje však riziko oslabení kurzu EUR a USD proti koruně. Zcela rozhodujícím faktorem, ovlivňujícím výkonnost portfolia, se tak stává budoucí vývoj globálních akciových a dluhopisových trhů, nikoliv vývoj kurzu české koruny proti hlavním světovým měnám.

Hlavními operacemi, které Portu používá pro zajištění měnového rizika, jsou měnové swapy a forwardy. Jedná se o kontrakty zajišťující určitý měnový kurz ke konkrétnímu datu v budoucnu. Tyto instrumenty se stávají součástí klientských portfolií po boku ostatních aktiv. Stejně jako ostatní investiční nástroje pak generují výnosy, ale mohou být i ztrátové.

Princip zajištění funguje následovně: v případě posilování domácí měny je relativně nižší dosažený výnos ETF’s denominovaných v cizích měnách kompenzován ziskem ze zajišťovacího instrumentu. V případě oslabování domácí měny na něm však zajištěné portfolio nebude profitovat. Kurzové zajištění tak odstiňuje portfolio od jakéhokoliv vlivu výkyvů měnového kurzu.

V případě držení cizoměnové investice po dobu delší, než je splatnost zajišťovacího instrumentu tohoto instrumentu, proběhne jeho roll-over na další období. Klientská portfolia tak zůstávají zajištěna po celou dobu investování. Požadovanou hodnotu zajištění upravuje Portu pomocí forwardových operací, kterými může v případě nárůstu hodnoty ETF’s danou část dodatečně zajistit, či v případě poklesu část pozice uzavřít operací opačnou.

6.3. Rebalance

Pojmem rebalance je označován návrat klientského portfolia k původnímu rozložení jednotlivých instrumentů. Klientská portfolia jsou složena z několika tříd finančních aktiv rozdílného charakteru (více viz kapitola Investiční metodika). Poměr jednotlivých tříd aktiv v portfoliu (jejich alokace) je stanoven tak, aby odpovídal předem stanoveným parametrům – především maximální míře rizika, kterou může klient nést. Vlivem vývoje tržních cen jednotlivých instrumentů v průběhu času se však portfolio může odchýlit od původní alokace, což může vést k nárůstu rizikovosti celého portfolia.

Pokud jsou překročeny stanovené limity možné odchylky, je klientské portfolio rebalancováno, aby bylo navráceno do předem stanoveného rozložení determinující požadovanou míru rizika. Rebalance je provedena uprodáním části aktiv, které v portfoliu zaujímají větší část, než je pro daný rizikový stupeň požadováno, a nakoupením aktiv, které naopak požadovanou část portfolia nezaujímají.

Limity spouštějící rebalanci jsou definovány pro každý jednotlivý instrument portfolia zvlášť. Jedná se o procentní část jejich celkové alokace v portfoliu. Větší zastoupení instrumentu v portfoliu tedy implikuje větší absolutní tolerovanou odchylku od původního stavu. Limitní hranice spouštějící rebalanci je stanovena na 10% odchýlení zastoupení instrumentu v portfoliu od požadovaného stavu.

V průměru Portu očekává, že k rebalancingu klientských portfolií bude docházet jednou měsíčně. Směrodatný však vždy bude aktuální stav portfolia – pokud bude potřeba provést úpravu častěji, Portu ji provede. Agregujeme nově investované peníze spolu s potřebou realokace všech klientských portfolií současně do velkých objednávek, abychom minimalizovali náklady na nákup a prodej cenných papírů.

6.4. Dividendy

Do klientských portfolií mohou být zařazovány i instrumenty, které vyplácejí dividendy. Jedná se především o akciové ETF‘s, jejichž součástí jsou přímo dividendové akcie. V případě příchozí dividendy z jakéhokoliv instrumentu připíše Portu danou částku klientovi na jeho účet ve formě hotovosti. Dle pravidel pro nakládání s hotovostí je následně daná dividenda buď zainvestována či ponechána jako hotovostní složka. V případě, že klient vlastní více než 1 portfolio, je mu dividenda připsána do hotovostní složky toho portfolia, z jehož držení dividenda plyne.

6.5. Oceňování portfolií

Klientská portfolia jsou oceňována alespoň jednou denně a jeho hodnota je zobrazována klientům po přihlášení do svého účtu. Pro oceňování instrumentů je používána závěrečná cena předchozího obchodního dne (closing price). Pro přepočet hodnoty cizoměnových instrumentů do českých korun jsou použity kurzy devizového trhu vyhlašované Českou národní bankou (fixing). Zde je důležité podotknout, že kurzy devizového trhu ČNB slouží pro neobchodní účely. Pro ocenění swapových a forwardových pozic se používá rozdíl mezi smluveným kurzem pro koncové vypořádání a aktuálním forwardovým kurzem ke stejnému tenoru. Aktuální devizové kurzy se mění každým okamžikem a stejně tak se mění i cena jednotlivých instrumentů. Zobrazovaná hodnota portfolia má tedy pouze informační charakter a může se od aktuální hodnoty portfolia lišit.

6.6. Výpočet poplatku

Poplatek za správu portfolia Portu je klientům účtován měsíčně a je primárně strháván z hotovostní složky portfolia. Vypočítá se jako součet denních poplatků za uplynulý měsíc. Denní poplatky jsou vypočteny jako procentní část celkového majetku pod správou (AUM).

6.7. Metody výpočtu výnosů

Pro každého investora je důležité mít možnost sledovat vývoj svého portfolia. K výpočtu výnosu portfolia lze obecně použít několik metod, z nichž každá nabízí trochu jiný pohled na výnos portfolia. Jednou je možné například lépe posoudit schopnosti portfolio manažera, jinou zase spíše schopnost investora načasovat své investice. Portu zobrazuje klientům výnos jejich portfolií vypočtený metodami časově a peněžně váženého výnosu. Kromě těchto metod je však možné si zažádat o výpočet i jinou metodou, než jaké Portu primárně zobrazuje ve webové aplikaci.

Následující text blíže představí jednotlivé metody, způsoby výpočtu i interpretaci výsledku.

6.7.1. Metoda časově váženého výnosu (TWR)

Tato metoda se používá především pro posouzení úspěšnosti portfolia manažera. Zohledňuje totiž sice vklady a výběry finančních prostředků během sledovaného období, avšak přiřazuje jim všem stejnou váhu bez ohledu na jejich výši. Výsledek tedy není ovlivněn načasováním jednotlivých vkladů nebo jejich výší a výsledek lze dobře použít pro srovnání výnosnosti několika různých investic. Tento výpočet výnosu standardně používají například podílové fondy.

Sledované období je rozděleno na mnoho „podobdobí“ a je vypočten jednoduchý výnos za každé z podobdobí. Tato podobdobí mohoubýt dlouhá například den nebo může být sledované období rozděleno každým provedeným vkladem či výběrem. Do výpočtu výnosu za celé období pak vstupují výnosy jednotlivých podobdobí se stejnou vahou. Jedná se v podstatě o výpočet složené míry růstu portfolia, tedy o geometrický průměr výnosů jednotlivých podobdobí.

Aby bylo možné zohlednit do výnosu finanční toky, je potřeba použít například jednu z následujících metod.

6.7.2. Metoda peněžně váženého výnosu (MWR)

Metoda peněžně váženého výnosu počítá s finančními toky tak, aby přesně vyjádřila, jak úspěšné bylo sledované období pro samotného investora, a to za cenu zkreslení výkonnosti portfolia nebo fondu jako celku. Jedná se o metodu zohledňující množství peněžních prostředků v portfoliu v průběhu času. Peněžně vážený výnos bere v potaz, v jaké části sledovaného období došlo k finančnímu toku, a především jaká byla relativní výše dodatečného finančního toku vůči zbytku investované částky. Výnosům v období, kdy v portfoliu bylo zainvestováno více peněz je přisouzena větší váha a výnosnost v těchto obdobích ovlivní výsledek více než období, kdy bylo zainvestováno méně.

Mezi metody peněžně váženého výnosu řadíme metodu vnitřního výnosového procenta (IRR) nebo Dietzovu metodu.

6.7.3. Jednoduchý výnos

Vzhledem k velmi zjednodušenému výpočtu výnosu Portu nedoporučuje používat tuto metodu pro posuzování výkonosti vaší investice. Tato metoda je založena na jednoduchém vydělení konečného stavu portfolia prvotně vloženou částkou.

Problémem této metody je její předpoklad, že je provedena jen jedna investice na počátku sledovaného období. V případě, že investor provádí pravidelné vklady, či peníze vybírá, stává se výnos vypočtený touto metodou irelevantní, jelikož začne poměřovat dvě nesouměřitelné hodnoty. Výsledek získaný touto metodou by totiž vypočítal výnos, kterého by bylo dosaženo při vkladu všech peněz na počátku sledovaného období.

6.8. Daně

Níže uvedené informace slouží pro fyzické osoby, které jsou českými daňovými rezidenty s cennými papíry nezahrnutými do obchodního majetku.

Příjmy z převodu (prodeje) cenných papírů jsou dle zákona o daních z příjmu zdaňovány sazbou 15%. Portu svým klientům poskytne seznam všech provedených transakcí 1x ročně pro účely podání daňového přiznání. K daňovým přiznáním se vztahují 2 důležité body:

  • Od daně se osvobozují příjmy z úplatného převodu cenného papíru (prodeje), přesáhne-li doba mezi nabytím (nákupem) a převodem (prodejem) dobu 3 let. Osvobozený příjem se nedává do daňového přiznání a není dále zdaňován. Bližší informace je možné najít v § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů.
  • Nepřesáhnou-li příjmy z úplatného převodu (prodeje) cenných papírů za zdaňovací období částku 100 000 Kč (pozor, jedná se o hodnotu celkových příjmů bez ponížení o náklady na pořízení), jsou tyto příjmy osvobozeny od daně dle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů.

Pozn.: Pro správné určení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů se nejprve zvažuje limit 100 000 Kč za zdaňovací období. Je-li limit překročen, mohou být příjmy dále osvobozeny dle časového testu 3 let, jak je uvedeno výše.

Dividendy a úroky, které Portu připisuje, budou ve většině případů zdaňovány v zahraničí. Přesto je nutné příjmy z dividend a úroků zahrnout v hrubé výši (tj. nesnížené o daně zaplacené v zahraničí) mezi své příjmy ke zdanění a zdanit českou sazbou. V určitých případech je možné využít zápočet daně zaplacené v zahraničí v souladu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění. V takovém případě se daň sníží o daň zaplacenou v zahraničí, ale pouze do výše sazby daně dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

6.9. Odprodej portfolií a výběr hotovosti

Klienti mohou odprodat část nebo celé portfolio kdykoliv. V případě zadání požadavku na odprodej dojde při nejbližším možném obchodním dni Portu (alespoň 1x týdně) k prodání instrumentů v požadované hodnotě či prodání celého portfolia za aktuální tržní cenu. Prodej instrumentů vždy podléhá Best execution policy. Následně je klientovi zaslána částka v hotovosti na stanovený účet vedený u některé z českých bank. Portu hotovost odešle na účet klienta vždy nejpozději do 10ti pracovních dnů od zadání požadavku.

Důležité je podotknout, že hodnota portfolia zobrazovaná uvnitř aplikace Portu je založena na ocenění, které probíhá jednou denně závěrečnou cenou instrumentů předchozího dne, a proto má pouze orientační charakter. Přesná částka, kterou Portu zašle klientovi na účet, vždy závisí na aktuálních tržních podmínkách v okamžiku prodeje. Tržní cena se na rozdíl od ceny používané pro ocenění portfolia mění každým okamžikem a Portu nemůže žádnou zobrazovanou cenu garantovat. Přehled všech proběhlých transakcí včetně zobchodovaného objemu a finální ceny je k dispozici po přihlášení do webové aplikace v sekci Historie transakcí. Přehled provedených operací je taktéž zaslán klientovi emailem.

Disclaimer

Informace obsažené v tomto dokumentu nepředstavují nabídku k nákupu či prodeji investičních nástrojů nebo investiční doporučení. Služby jsou poskytovány pouze investorům, kteří jsou klienty společnosti WOOD & Company Financial Services, a.s. (“společnost”) na základě písemně uzavřené smlouvy, přičemž klienti jsou povinni se se zněním smlouvy seznámit a uvážit, zda služby a produkty poskytované jim společností na základě smlouvy jsou pro ně vhodné.

Kurzy, ceny, výnosy, zhodnocení, výkonnost či jiné parametry dosažené jednotlivými investičními nástroji v minulosti nemohou v žádném případě sloužit jako indikátor nebo záruka budoucích kurzů, cen, výnosů, zhodnocení, výkonnosti či jiných parametrů takovýchto nebo obdobných investičních nástrojů. Klienti společnosti mohou zaznamenat odlišné výsledky, než které jsou uvedeny v tomto dokumentu. S investicí je spojeno riziko kolísání hodnoty, které se nezobrazuje ve zde uvedených hypotetických příkladech. Uvedené výsledky výkonů nereprezentují výsledky skutečného obchodování s aktivy klientů, ale byly dosaženy pomocí aplikace, která pracuje s modelem založeném na zpětné rekonstrukci.