Vysoká inflace a nízké sazby

Silná domácí poptávka, přehřátý trh práce, vysoké ceny komodit kvůli válce na Ukrajině a tisknutí nových peněz během pandemie covidu. To jsou hlavní důvody neustále rostoucí inflace a červnová data jsou zase o trošku horší než květnová. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku je 17,2 %. To je pro celou jednu generaci dosud nepoznané číslo, a část převážně mladé generace neví, jak se s něčím takovým vypořádat. Velké těžkosti ale zdaleka nejsou za námi.

V analýze se dozvíte:

  • Jak se vyvíjí inflace v ČR a ve světě?
  • Co můžeme čekat od ECB a Fedu?
  • Jsou sazby dostatečně vysoko?

 

Inflace a reakce centrálních bank

Inflace u nás dosáhla nové rekordní hodnoty a není jisté, kdy se trend otočí. Kulminace by mohla nastat mezi 17–18 %, ale vysoká inflace s námi bohužel zřejmě zůstane do konce tohoto roku, a i příští rok bude klesat pomaleji, než se čekalo. Česká republika se pořád drží v top 30 zemí s nejvyšší inflací na světě a v geografické Evropě jsme v top 8 a podobně jako my na tom jsou například Litva, Lotyšsko, Bělorusko nebo Rusko.

Okolní země mají inflaci nižší, než máme v ČR. Na Slovensku je inflace 13,2 % (červen), v Rakousku je inflace 8,7 % (červen), v Německu 7,6 % (červen) a v Polsku mají inflaci na úrovni 15,6 % (červen).

Ve Spojených státech se červnová inflace vyšplhala na 9,1 %, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1981. Nepolevující inflace donutí Fed zvyšovat sazby agresivněji, a to může akciové trhy poslat do záporného teritoria. Bohužel tento krok také posilní dolar, oslabí korunu a zvýší v ČR importovanou část inflace.

Evropě inflace také roste, z květnových 8,1 % pravděpodobně na 8,6 % za červen (předběžná data). V ECB se tak pomalu schyluje ke zvyšování úrokových sazeb a chvilku to vypadalo, že i obecnému utažení monetární politiky. Nebezpečně rychle zvyšující se úroky na státních dluhopisech zemích jižní Evropy ale donutily centrální banku zasáhnout a naplánovat jejich výkup. ECB tak spouští experiment kdy na jedné straně bude zvyšovat úrokové sazby a na druhé straně tisknout nové peníze a nakupovat za ně dluhopisy. Jak to dopadne jsme všichni zvědaví.

 

Jsou úrokové sazby dostatečně vysoko?

Na aktuální situaci a její řešení existují dva protichůdné názory. Jeden zastával bývalí guvernér ČNB Rusnok, který věřil, že zvyšováním sazeb dostane inflaci pod kontrolu. Druhý názor zastává stávající guvernér Michl, který tvrdí, že inflace je převážně importovaná a tlumení domácí poptávky zvýšením sazeb inflaci nesníží. Kdo z nich má pravdu necháme rozhodnout čas.

Jsou ale úrokové sazby skutečně tak vysoko, jak se nám na první pohled zdá? Při pohledu do minulosti to tak nevypadá. V 90. letech byla inflace mnohem výš, než je dnes a tehdy byla jako hlavní zbraň zvoleno právě zvyšování sazeb. Jenže rozdíl mezi inflací a hlavní 2T repo sazbou je proti 90. letům pořád velmi vysoký.

V roce 1996 byla inflace 8,6 % a dvoutýdenní repo sazba 12,4 %. V roce 1997 byla inflace na úrovni 10 %, průměrná úroková sazba ale byla 14,75 %. V roce 1998 byla roční inflace 6,8 %, úroková sazba byla 9,5 %. Úrokové sazby byly v minulosti vyšší než inflace, mimo úplného začátku 90. let, kdy se inflace nechala být. Úrokové sazby jsou tak vůči inflaci stále velmi nízké.

Pro celou jednu generaci lidí je tato situace nepoznaná. Destrukci hodnoty peněz si už mnoho mladých lidí uvědomuje, a i když porazit inflaci, se tento rok zřejmě nikomu nepodaří, lze alespoň snížit její dopady pravidelným investováním.

 

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás dostupné tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Vaše peníze
mají na víc