Za necelý týden se dozvíme jméno nového prezidenta Spojených států. V předvolebních průzkumech dosavadní šéf Bílého domu Donald Trump na svého soka Joe Bidena výrazně ztrácí. Pozice s ním ztrácejí v průzkumech i republikáni v Kongresu. Trhy se tak začínají připravovat na scénář, ve kterém v listopadu demokraté zvítězí na plné čáře a ovládnou prezidentský úřad, Sněmovnu reprezentantů i Senát. Co by to vlastně znamenalo pro trhy?
V případě demokratického vítězství a nástupu Bidena do úřadu by pravděpodobně nastalo zvýšení korporátní sazby daně ze současných 21 % na 28 %, což by vlastně vymazalo benefity, které si korporátní sektor připsal díky Trumpově daňové reformě. Ten po nástupu do své funkce snížil domácí korporátní daň ze 35 % na 31 %, což mělo pozitivní vliv na zisky amerických korporací. Biden by také podpořil výraznější fiskální stimuly, kdy se hovoří až o 3 bilionech dolarů. Směřovat by měly ve velké míře do rozvoje infrastruktury a sítí včetně obnovitelných zdrojů, které by dle Bidena vytvořily v ekonomice miliony nových pracovních míst. Výrazný nárůst vládních výdajů by tak podpořil další hospodářský růst a z části kompenzoval nižší korporátní zisky po daňové reformě. S Bidenem by se USA vrátily k Pařížské dohodě a pravděpodobně by nastalo určité uklidnění geopolitického napětí. Tohle by mohlo znamenat pozitivní zprávu pro riziková aktiva včetně rozvíjejících se trhů a špatné zprávy pro americký dolar. Ten by se pravděpodobně díky vysokému fiskálnímu stimulu a vyšším korporátním daním dostal pod tlak.
Podle analýzy agentury Moody’s by v případě vítězství Bidena a demokratů při zavedení jeho plánů ekonomika rostla průměrným tempem 2,9 % do roku 2030. Během jeho čtyřletého funkčního období by se vytvořilo 18,6 milionů nových pracovních míst a plné zaměstnanosti by USA dosáhly v druhé polovině roku 2022 (definuje se jako míra nezaměstnanosti pod 5 %). Současná míra nezaměstnanosti v USA se pohybuje kolem 8 %.
V případě obhajoby vítězství Trumpem by dle stejné analýzy měl činit roční desetiletý hospodářský růst 2,4 % (tedy o 5 desetin procentního bodu méně než u Bidena). Během čtyřleté Trumpovi vlády by se dle odhadů vytvořilo v ekonomice 11,2 milionů pracovních míst a plné zaměstnanosti by USA dosáhly až v roce 2024.
Závěrem můžeme říci, že výsledek amerických voleb na trhy nelze přeceňovat, zvlášť ve světle probíhající pandemie COVID 19. V USA se od roku 1933 vystřídalo v Bílém domě celkem 14 prezidentů – 7 demokratů a 7 republikánů. Jeden z nejvýznamnějších amerických tržních indexů – S&P 500 se od té doby zvýšil z hodnoty 9,6 bodů na současných 3 270 bodů (340násobek) – zdvojnásobil svou hodnotu tak více jak 8x, tedy přibližně každých 10 let. Dlouhodobý investor tak otázce, zdali bude novým prezidentem Spojených států demokrat nebo republikán, nemusí věnovat příliš pozornosti a naopak se může s klidem držet dále svého investičního plánu.
