Blog

Trendy a náměty v oblasti investování, aktuální vývoj na trzích, analýzy, komentáře, rozhovory, zajímavosti…

Platit kryptoměnou by měla zvládnout i vaše babička, říká vědec z Oxfordu.

Světový boom kryptoměn se stal katalyzátorem debat o širším používání blockchainových technologií – decentralizovaných databází s neměnnou historií a neustále se vyvíjejícími pravidly. Jejich popularitě napomohlo i to, že každý čtvrtý mileniál vlastní nějaký druh kryptoměny a další třetina uvažuje o jeho pořízení. Vnímají ho jako možné řešení problému s ochranou soukromí a bezpečnosti dat, což anonymita a decentralizace blockchainu může přinést.„Blockchain se dá využít v jakékoliv situaci, kde nechcete, aby chod online služby/hry/burzy ovládala jediná centrální entita,“ říká Josef Hazi, spoluzakladatel blockchainového fondu Zeroline.

Josef Hazi, MEng (Oxon) – Zeroline

Má bakalářský titul v Materials Science z Oxfordu, magisterskou práci udělal na americkém MIT a momentálně dokončuje doktorské studium na Oxfordu.

Má zkušenost s více než 30 investicemi do blockchainových startupů, mj. i jako poradce pro Rockaway Blockchain. Momentálně zakládá svůj druhý investiční fond do blockchainových technologií, který je výjimečný především svým úzkým propojením s univerzitami v Oxfordu a v Cambridge.

TK: V čem je technologie blockchainu tak revoluční?

Jeho decentralizovanost dává uživatelům plnou autonomitu a suverenitu v tom, jak s kryptoměnnou zacházet. Je skoro nemožné zablokovat transakci, kterou chcete provést, nikdo vám nemůže kryptoměnu vzít z peněženky, pokud k ní nemá klíč. Celkové cirkulační množství je dáno kódem, který všichni znají, takže žádná vláda nemůže cíleně ovlivnit inflaci nebo deflaci. Kryptoměny mají také výhodu v rychlosti mezinárodní transakce, jelikož blockchain nezná fyzické, ale pouze virtuální hranice.

Takže těch revolučních výhod je celá řada. Navíc blockchainové platformy jako například Ethereum dovolují místo pouhých mincí-kryptoměn převádět a vlastnit informace, a tím pádem umožnily vznik tzv. decentralizovaným aplikacím, jako Cryptokitties (blockchainová hra ve které chováte kočky, pozn. Red) nebo decentralizovaná burza Idex.

TK: V jakém odvětví má blockchain největší potenciál? Co třeba blockchain a luxusní zboží?

Jak jsme viděli s nástupem internetu, první populární aplikace pravděpodobně budou frivolní – něco na způsob investování, gambling a trading. Jakmile se veřejnost začne více zajímat o unikátní vlastnosti blockchainu, pak ano – blockchain pravděpodobně bude sloužit k záznamu původu uměleckých děl nebo komodit, např. diamantů, zaznamenávání dodavatelského řetězce, ukládání citlivých dat a trénování modelů umělé inteligence. Nebudou to nové, převratné aplikace, ale jejich základní technologie bude fungovat na mnohem pokročilejším, bezpečnějším principu.

Je také možné, že kryptoměny budou mít velký potenciál coby investiční instrument – například se díky nim bude moci rozdělit vlastnictví velkého hotelu nebo NBA týmu do tokenů, které by následně fanoušci nebo investoři mohli koupit v souladu s lokálními investičními zákony. Zdá se, že zjednodušení podílového investování by mohlo přinést aktivitu a nový kapitál do ilikvidních trhů.

TK: Vy sám se investicemi do blockchainů zabýváte, čím jsou zajímavé projekty, které jste zatím podpořil?

S mým společníkem pocházíme z akademické sféry, a proto nás obvykle zajímají projekty, které přinášejí inovaci na základě výzkumu, který pochází z univerzit – např. Thunder Token z Cornellu, Oasis Labs z Berkeley, Zilliga z NUS, apod. Obvykle nás vedle produktu a komunity zajímá, jestli projekt, do kterého máme investovat, přichází s nějakou unikátní novou technologií nebo nápadem, který by mohl fundamentálně posunout hranice toho, co blockchain momentálně dokáže.

TK: Jakou digitální měnu podle vás čeká největší budoucnost?

To záleží, jestli vás zajímá adopce měny uživateli, nebo růst hodnoty. Pokud se bavíme o nové revoluční platformě, která umožní nejen tokenizaci, ale zároveň rychlé transakce a velké průtoky transakcí, tak jsem zvědav právě na Thunder Token a několik dalších projektů,, které jsou momentálně v hodně raném stádiu.

Co se týče spekulace na cenu, pak musím říct, že v tuhle chvíli mi přijde jako nejzajímavější stále Bitcoin a také token burzy Binance, BNB.

TK: Vy sám investujete do kryptoměn? Např. do bitcoinů?

Samozřejmě.

TK: Skrze jakou platformu nakupujete kryptomeny a bitcoin? Zdá se mi, že s nákupem bitcoinů jsou spojené poměrně vysoké transakční náklady, např. spread mezi nákupním a prodejním kurzem je vysoký. Má třeba cenu platit v Alze bitcoiny? Jakou to má výhodu oproti korunám?

Startupy, které my normálně podporujeme, jsou obvykle v tak brzkém stadiu, že ještě nemají svůj vlastní token/kryptoměnu. Investujeme tudíž skrz smlouvu/dohodu o tom, že je k určitému datu dodají. Při investování větších finančních prostředků do kryptoměn a tokenů, které již existují a jsou v oběhu, bych se rovnou obrátil na jednu z „over-the-counter“ služeb, které provozují traderské společnosti – ty vás nepřímo propojí s někým, kdo má zájem o to, kryptoměnu prodat, jako např. těžařem a ten poplatek je nižší než u služeb pro širokou veřejnost.

Já sám v Alze bitcoiny platím a často jimi platím i letenky a hotely. Rád podporuji ekosystém a uživatelskou hodnotu kryptoměn – čím víc lidí je bude používat, tím víc se obchodníci a zákonodárci budou snažit lidem vyhovět.

TK: Kryptoměny jsou právě kvůli své anonymitě a decentralizaci kontroverzním a poměrně rizikovým zbožím. Na loňském Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyjádřily Christina Lagarde a Theresa May svoje obavy ohledně financování terorismu a praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměn. Jaké je podle vás největší riziko kryptoměn?

Momentálně vidím riziko v obchodování s kryptoměnami na margin, tzv. short-selling. Dám vám konkrétní teoretický příklad. Je možné nastavit short pozici na burze, poté si zaplatit drahý, ale krátkodobý tzv. 51% útok na na blockchain. Během útoku vytvoříte paniku, která způsobí krátkodobý pád ceny, vy pak uzavřete pozici na burze a vyděláte na rozdílu mezi výdělkem na burze a platbou za útok. Např. hodinový útok na Bitcoin stojí kolem 400 000 dolarů.

Praní špinavých peněz je používáno hlavně k démonizaci kryptoměn. Ve skutečnosti je množství peněz praných kryptoměnami zanedbatelné v porovnání s jinými metodami. Důvodem je také to, že většina transakcí je snadno dohledatelná díky veřejné podobě blockchainu, obzvlášť u veřejných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum token. Wall Street Journal ve spolupráci s forenzní firmou Elliptic loni publikoval, že v průběhu dvou let se prostřednictvím kryptoměn propraly špinavé peníze v hodnotě 88 milionů dolarů.  Pro srovnání – ročně se jenom v USA properou špinavé peníze v hodnotě cca 800 miliard dolarů.

TK: Co je v tuhle chvíli největší překážkou pro globální růst kryptoměn?

Regulace, které by umožnily prodejcům přijímat kryptoměny jako platbu za zboží a zároveň poskytly pravidla, jak následně tržby vyúčtovat a zdanit. Dále příjemná technologie užívání (user experience) a vzdělání lidí v tom, proč kryptoměny používat. Ideálně by lidi měli vědět, proč kryptoměny používají, ale během jejich užívání by si ani nevšimli toho, že platí kryptoměnou a ne fiatem. Jak se často v „krypto-světě“ říká, užívání kryptoměn by mělo být tak jednoduché, že i vaše babička by za ně měla nakoupit v obchodě.