Možnosti výpočtu výnosu portfolia

Pro každého investora je důležité mít možnost sledovat vývoj svého portfolia, aby mohl posoudit, jestli se jeho investice zhodnocují tak, jak si představoval. K výpočtu výnosu portfolia můžeme použít několik metod, z nichž každá má své výhody a nevýhody. Aplikací jednotlivých metod můžeme zvlášť posuzovat úspěšnost manažera portfolia a samotného investora.

Nejjednodušší metoda, kterou můžeme dojít k výnosu portfolia, je vydělení konečného stavu hodnoty portfolia vloženou částkou. Pokud například vložíte 1000 korun a o rok později budete mít na účtu 1500 korun, po vydělení vám vyjde číslo 1,5, které odpovídá výnosu 50 %. Problém s tímto způsobem výpočtu nastává, když se pokusíte spočítat výnos portfolia, na němž během sledovaného období došlo k finančnímu toku. Když začnete na částce 1000 korun a po roce vložíte další tisícovku, bude konečný stav vašeho účtu za stejných podmínek jako v předchozím příkladu 2500 korun. Stejnou metodou dospějete k závěru, že výnos vašeho portfolia byl pouze 25 %, což je samozřejmě nesmysl, protože pouze počáteční investice měla čas se zhodnotit. Tato jednoduchá metoda totiž počítá s tím, že jste všechny vklady provedli na začátku sledovaného období, nedokáže počítat s průběžnými vklady. Proto pro většinu výpočtů není dostatečná.

Metoda peněžně váženého výnosu počítá s finančními toky tak, aby přesně vyjádřila, jak úspěšné bylo sledované období pro samotného investora, a to za cenu zkreslení výkonnosti portfolia. Narozdíl od jednoduché metody dělení konečné částky vloženou bere peněžně vážený výnos v potaz, v jaké části sledovaného období došlo k finančnímu toku, aby například částka vložená ke konci sledovaného období neovlivnila výsledek. Příklad z jednoduché metody, kdy jste vložili peníze na konci sledovaného období, peněžně vážený výnos vypočítá tak, že druhé tisícovce dá nulovou váhu a bude počítat pouze s původní částkou, dostáváme tak správný výsledek – 50% výnos. Pokud byste druhou tisícovku vložili v polovině sledovaného období a na konci roku by váš zůstatek činil 2750 korun, peněžně vážený výnos opět dojde ke správnému výsledku 50 %, zatímco jednoduchý výnos bude udávat 37,5 %.

Metoda časově váženého výnosu eliminuje nepřesnost způsobenou načasováním finančního toku. Pokud na začátku sledovaného období máte v portfoliu 1000 korun, které se vám za devět měsíců zhodnotí o 50 % na 1500, vy se v tu chvíli rozhodnete vložit 10000 korun a za zbylé tři měsíce klesne hodnota portfolia o 10 %, bude konečný stav vašeho účtu 10350 Kč. Základní metoda bude tvrdit, že výnos byl záporný, konkrétně -5,91 %, přestože portfolio samotné svou výkonností v prvních devíti měsících očividně snadno překonalo pokles, který nastal ke konci roku. Peněžně vážený výnos bude hlásit ještě výraznější ztrátu. Zato časově vážený výnos se nenechá zmást nešťastně načasovanou investicí a hodnotí vývoj portfolia nezávisle na vložených částkách. Touto metodou zjistíme, že časově vážený výnos portfolia za sledované období činil 35 %. To je důležité pro měření výkonnosti portfolia jako takového, které může být ve sledovaném období úspěšné, přestože pro vás jako investora bylo období ztrátové.

Porovnejme časově vážený výnos s peněžně váženým v grafu, znázorňujícím příklad zmíněný v popisu časově vážené metody. Začínáme na 0% výnosu a stavu účtu 1 000 korun, po 9 měsících přidáváme 10 000 Kč:

Ke správnému posouzení výnosu je vhodné metody váženého výnosu kombinovat tak, aby investor mohl zhodnotit jak výkonnost portfolia, tak úspěšnost svých investic. Časově vážená metoda indikuje výkonnost portfolia, peněžně vážená výkonnost investora. Portu ukazuje uživatelům v přehledu portfolia oba vážené výnosy, aby mohli porovnat výkonnost Portu jako jejich portfolio managera s načasováním svých vkladů. Při pravidelném investování se oba výnosy budou blížit stejné hodnotě.

Zajímavou grafickou kalkulačku, kde je možné obě vážené metody vizuálně porovnat, nabízí Betterment.

Vaše peníze
mají na víc