Blog

Trendy a náměty v oblasti investování, aktuální vývoj na trzích, analýzy, komentáře, rozhovory, zajímavosti…

Bližší seznámení s indexem S&P 500

článku Co je index? jsme zmínili asi nejpopulárnější existující index – americký S&P 500. Pokud čtete náš blog pravidelně, možná jste si všimli, že tento index používáme v článcích celkem často.  Je to zčásti i proto, že součástí našich portfolií je i instrument typu ETF, který S&P 500 kopíruje. Další důvod je ještě jednodušší – S&P 500 se všeobecně považuje za nejspolehlivější indikátor amerického trhu, dobře tedy poslouží pokaždé, když se mluví o amerických akciích. Určitě tak nebude na škodu, když si tento index představíme trošku do detailu – a zároveň s tím si řekneme i něco o tom, jak fungují indexy jako takové.

Historie indexu Standard & Poor’s 500 sahá do roku 1923, kdy byl spuštěn Composite Index, který sledoval hrstku společností. V roce 1926 již sledoval 90 akcií, na současných 500 se rozšířil v roce 1957, kdy dostal svůj současný název. Samotná Standard & Poor’s má kořeny v roce 1860, kdy Henry Varnum Poor založil společnost Poor’s Publishing. V roce 1941 se firma spojila se Standard Statistics a vznikla Standard & Poor’s Corporation.

V současnosti index sleduje 505 akcií 500 amerických společností, obchodovaných na dvou největších amerických burzách – NYSE a NASDAQ. Vyšší počet akcií zapříčinily změny metodiky, kdy se postupně u pěti společností začaly samostatně sledovat dvě třídy jejich akcií. Těchto 505 akcií tvoří 80 % americké tržní kapitalizace, což přispívá reputaci S&P 500 jako indikátoru amerického akciového trhu.

A aby ani tento článek nebyl ochuzen o grafy, podívejte se na vývoj indexu od jeho oficiálního vzniku do začátku listopadu 2017:

Zatímco některé indexy vybírají sledované společnosti podle přesně definovaných pravidel, akcie, které S&P 500 sleduje, jsou vybírány komisí analytiků. Společnosti musí splňovat daná kritéria, jejich splnění však automaticky neznamená zařazení do S&P 500. Hledí se například na tržní hodnotu (minimálně 6,1 miliard USD) a objem obchodovaných akcií (minimálně 250 000 každý měsíc v posledních 6 měsících). Ke změně sledovaných akcií může dojít i několikrát za měsíc, například v březnu 2017 došlo ke čtyřem obměnám. Častým důvodem je akvizice společností či prostá změna tržní kapitalizace – může dojít k nutnosti nahradit společnost, která již nesplňuje podmínky indexu.

S&P 500 se od svého „konkurenta“ (psáno v uvozovkách, protože oba indexy již několik let spravuje jedna společnost – S&P Dow Jones Indices), Dow Jones Industrial Average (DJIA), liší kromě sledovaných společností i způsobem vážení jednotlivých akcií. Ani jeden z uvedených indexů nepovažuje všechny sledované společnosti za rovnocenné, každý je však váží jiným způsobem. DJIA používá méně obvyklou metodu cenového vážení, kdy o váze rozhoduje pouze cena akcií, nikoliv jejich množství. S&P 500 váží akcie podle tržní kapitalizace jednotlivých společností, zahrnuje tak nejen hodnotu jednotlivých akcií, ale i jejich množství. Tento způsob vážení je mezi indexy nejobvyklejší, přesto však stojí za zmínku, že ho S&P 500 používá – jak ukazuje DJIA, nejedná se o samozřejmost. Do vážení dále relativně nedávno vstoupil tzv. free float factor, který udává, jaké procento akcií dané společnosti je současně dostupné investorům. S&P 500 pak započítává pouze tyto dostupné akcie.

Tabulka níže ukazuje 10 největších akcií podle vážení, které S&P 500 používá. Všimněte si dvou akcií společnosti Alphabet – třídy A a C: